Santiago de Querétaro, kterému se zkráceně říká Querétaro, je hlavním městem stejnojmenného státu v severní části centrálního Mexika. Je to město, kde začalo moje poznávání Mexika a svátku Día de Muertos. Právě tady jsem v roce 2012 dělala svůj první výzkum a navštívila tu vůbec první hřbitov na území Mexika.
Do Querétara jsem jela s velkým očekáváním. Stereotypně jsem si představovala, jak takové větší mexické město vypadá: španělská koloniální architektura, barokní katedrály, parčíky, sem tam odkaz na předkolumbovskou minulost, trhy s ovocem, zeleninou a stánky s tacos…A ono takové doopravdy bylo. Malebné, klidné a slunné Querétaro mě přivítalo s otevřenou náručí a do mé představy vyloženě zapadlo. Querétaro tenkrát totiž ještě úplně neobjevili turisté a dodnes je to město, kde na davy turistů rozhodně nenarazíte, narozdíl od některých yucatánských letovisek.
Querétaro patří mezi města se značnou kulturní a historickou tradicí. Místo bylo osídleno už v předkolumbovském období a je ideálním výchozím bodem, pokud budete chtít objevovat severozápad Mexika. Dobře se tu žije – město se pravidelně umisťuje na prvních místech v seznamu mexických měst s nejvyšší kvalitou života, je tu velmi nízká míra kriminality a není tak hlučné a chaotické jako Mexico City.
CO V SANTIAGO DE QUERÉTARO ROZHODNĚ NEVYNECHAT
- Historické centrum
Když se podíváte na centrum z ptačí perspektivy (stačí na mapě :), všimnete si, že ulice jsou vystavěné do mřížkovitého vzorce, což je vzor charakteristický pro mnoho španělských koloniálních měst. V historickém centru Querétara na vás ze všech stran dýchne španělské koloniální baroko. Vévodí mu červená barokní katedrála Templo de San Francisco. Většina domů a kostelů v centru, ať už sakrálních nebo světských, pochází z 16. století, kdy na místo dorazili Španělé a rozhodli se tu vybudovat město.
Další významnou stavbou, která je také skvělým příkladem španělského koloniálního baroka, je Templo de Santa Rosa de Viterbo. Tento kostel je navštěvovaný také pro zlatem zdobený oltář.
2. Museo de Arte (MAQRO)
Pokud chcete vidět jedno z údajně nejhezčích barokních patio v Latinské Americe, najdete ho v prostorách bývalého kláštera svatého Augustina (Exconvento de San Augustin), kde se nachází také Muzeum umění města Querétara. V rámci stálé expozice tu uvidíte obrazy mexických umělců z období první poloviny sedmnáctého století až druhé poloviny devatenáctého století, od např. Rufina Tamayo nebo Pedro Coronela. Muzeum také vystavuje díla místních, národních i mezinárodních současných umělců. Vstup do muzea je zdarma a koho umění zajímá, přijde si na své.
TIP: Patio doporučuji navštívit v odpoledních hodinách, kdy se slunce sklání a odráží se od oranžových zdí patia.
3. Cerro de Las Campanas
Cerro de las Campanas, v překladu Pahorek zvonů, je jedno z nejvýznamnějších míst v Querétaru. 19.6. 1867 tu byl popraven císař Maxmilián Habsburský a tím byla definitivně ukončena francouzská intervence v Mexiku. Kopec se nachází několik bloků západně od historického centra města, v podstatě v univerzitním kampusu. Po vystoupání nemálo schodů dojdete ke kapličce, která stojí na místě, kde byl Maxmilián popraven. Doporučuji jít ještě dál do kopce dozadu za kapličku, ocitnete se na velkém prostranství, ze kterého je krásný výhled na město. Nemůžete si nevšimnout obrovské sochy Benita Juareze, prvního mexického prezidenta.
4. Akvadukt
Nechávám si ho nakonec, ale je to symbol města a je jedním z největších akvaduktů v Mexiku. Další ze „španělských pozůstatků“ v Querétaru, který je na seznamu UNESCO. Akvadukt se stavěl 12 let v době obrovské prosperity města a byl dokončen v roce 1738. Na stavbě se podíleli hlavně domorodí obyvatelé Chichimecas a Otomí. Akvadukt je dlouhý 1,28 kilometru a v některých místech dosahuje výšky až 28,5 metru. V provozu byl až do roku 1970. Důvodem pro stavbu akvaduktu byl přísun pitné vody do oblasti kvůli častým infekcím z nečisté vody, kterým místní podléhali.
TIP: Po městě potkáte nejspíš babičky nebo malé děti, které prodávají ručně vyrobené panenky lele. Tyto panenky tradičně vyrábí etnikum Otomí a lele znamená v jejich jazyce dítě, děťátko. Původně měly tyto panenky chránit duše zesnulých dětí před zlými duchy. Pokud si chcete přivést něco na památku, je panenka lele ideálním suvenýrem.
PIETRA IN MEXICO 